Všichni chtějí vládnout světu 10

29. listopad 2015 | 07.00 |
› 

Nicolas se procházel po domě a nespokojeně sledoval dění kolem sebe. Pratchett byl ve společnosti několika dam. Jeho mladší bratr si jen pomyslel, aby neudělal nějakou hovadinu, a rozhlížel se kolem. Poté, co pomohl Arturovi, zdálo se, že jeho malý bráška se plně soustředí na svou roli, aby se neprozradil. I tak to Nicolasovi přišlo divné. Že by Hlava skutečně nepoznala Artura Salieriho, pravou ruku pana Salieriho? Napil se vína a z vyššího patra pozoroval všechno kolem sebe. Přivinula se k němu jakási opilá žena, ale nevěnoval jí pozornost. Bylo to po dlouhé době, kdy všichni čtyři sourozenci pracovali v jedné oblasti, na jedné společné misi. Bylo to celkem nostalgické. Musel se pousmát nad vzpomínkou, kdy byli jen oni čtyři. Na dobu před Salierim. Někdy přemýšlel, proč se tehdy toužili stát právě těmi lidmi, kterými byli nyní, a dávno ten důvod mladého hlupáka zapomněl. Došel si pro další skleničku a putoval po domě, rozhlížeje se kolem sebe. Pozoroval všelijaké repliky různých, vzácných věcí. Obrazy mu nestály ani za pohled. Prohlížel si vázy, které byly už při prvním pohledu padělky. Byl snad vůdce celé této rodiny naprosto hloupý nebo jenom slepý, že si nevšiml lesknoucích se barev, které jasně dokazovaly stáří daného předmětu. Ignoroval hlas muže, který mu říkal, aby se vrátil zpátky na oslavu. Není přece něčí pes, aby je poslouchal! Nenechá si rozkazovat od nějakého tupce v kvádru, který ani neví, k čemu takové kvádro skutečně je. Procházel se skrz různé obří místnosti, které byly zaplněny... ničím, jen vzduchem. Byl znuděný. Kdyby byla alespoň někde nějaká rvačka, to by bylo to pravé pro něj. Chtěl vyvolat bitku, ale rozhodně by mu to pak Salieri vyčítal několik dní v kuse a Artur by měl také přednášky. Pratchett by ho rovnou na místě zabil, pokud by ovšem nebyl opilý. Položil skleničku na stůl a odešel z té prázdné místnosti, aby si došel pro další víno.

Sešel po schodech dolů a všiml si, že jeho bratr je v obležení žen, a sotva si všiml jeho otráveného výrazu, hned se na něj Pratchett zamračil a jasně mu vysílal signál, aby se přestal tak otráveně hledět jeho směrem a aby se bavil.

No, oba dva mají jinou představu o zábavě, tím to bude. Vzal si další skleničku, aby nevypadal nezdvořile vůči hostiteli, který má očividně jinou zábavu než se věnovat svým hostům. Ta atmosféra ho přímo unavovala. Avšak očima zabloudil opět nahoru do vyššího patra, a zatímco pil víno, pozoroval dva muže od Hlavy rodiny, jak se pořád pohybují kolem dokola a vše sledují. Až potom zaměřil na místo, kam tak urputně hleděli.

Sledovali muzikanty, kteří si dávali menší přestávku předtím, než budou zase hrát.  Ani trochu se mu nelíbilo, že mezi nimi byl i Artur. Rozhodně se do své role vžil, ale nezapomněl si ten idiot hlídat záda? Nicolas očima pohlédl na Pratchetta a i on se sledoval ty muže nahoře. Jen doufal, že to jeho bratrovi došlo. Nenápadným krokem vpřed se trochu přiblížil k muzikantům. Artur si ho všiml koutkem oka, ale dělal, jakože si ho nevšímá. I Nicolas neměl problém s tím nevšímat si ho, protože očima pořád bloudil za sebe, aby kontroloval muže, kteří kroutili pořád dokola. Znervózňovalo ho to.

Opět slyšel ten skřípavý hlas muže, který mu předtím dával tak stupidní kameru ve tvaru houslí. Avšak jeho slova ho trochu zaujala. Zeptal se, co tím myslí, že Hlava rodiny se chystá zabít Artura. Proč to ten chytrolín řekl s takovým klidem? Nicolas pohlédl na dva muže nahoře, kteří se konečně zastavili a opřeli se o zábradlí. Podíval se očima znovu na Artura, který se už připravoval na další hraní spolu s ostatními muzikanty. Avšak všiml si, že i jeho oči zabloudily směrem nahoru k mužům dřív, než skončily opět na strunách. Pravděpodobně mu to už řekli, nebo mu to došlo. Muž řekl Nicolasovi, aby se šel projít nebo pro skleničku, ale hlavně aby jim nestál ve střelném poli, jinak si ho spojí s Arturem a zastřelí jeho. Nicolas beze slova prošel kolem muzikantů, ani on, ani Artur se na toho druhého podíval a soustředil se nyní na hru, která všechny nutila, aby se dali zase do pohybu.

Podíval se směrem k Pratchettovi, kterému pravděpodobně řekli to samé, co jemu. I pohled jeho staršího bratra směroval na Artura, který vypadal, jakoby se ho to ani netýkalo, jakoby ho nezajímalo, že může kdykoliv zemřít, pokud nezareaguje dostatečně rychle.

Nicolasovi i Pratchettovi ztuhla krev v žilách, když uslyšeli několik výstřelů. Všichni se ihned pohotově skrčili, ale oni dva, nevědomky, pohlédli směrem k Arturovi těsně předtím, než se skrčili také. Artur se krčil za pódiem spolu s dalšími lidmi a díval se na muže, který jako jediný stál a střílel kolem sebe. Byl naprosto opilý. V ruce svíral skleničku s vínem a pistoli, kterou ohrožoval všechny kolem, zatímco se smál. Byl to muž nižší, tlustější postavy, trochu tmavší pleti. Na levém prostředníčku měl dva zlaté prsteny s velkými tmavými smaragdy, které přímo zářily a křičely na někoho, aby je ukradl. Oděný byl do bílého, spíše popelavého obleku a na hlavě měl klobouk stejné barvy. Kolem krku měl uvázaný černý motýlek.

Nicolas ho už chtěl zpacifikovat, ale muž mu přikázal, aby zůstal na místě. Chvíli na to dovnitř přiběhly ty dvě gorily, srazily muže k zemi, vzali mu jeho zbraň a odvedly ho pryč ze sídla, zatímco se muž opileckým způsobem smál a ty dvě gorily mu nadávaly. Nicolas opět na chvíli pohlédl k Arturovi, když viděl, že se zvedal a oprašoval si své sako, stejně jako ostatní hudebníci.

"Co to sakra bylo?" zeptal se Nicolas vztekle. Muž mu vysvětlil, že podle všeho došlo k nedorozumění, muž pravděpodobně viděl kolem sebe Hlavu rodiny a pokoušel se ho zabít. Nicolas mlčel, protože mu bylo jasné, že to sledují jen kousek od nich. Přemýšlel, zda Hlavu rodiny někdo varoval, že tady přijdou Salieriho lidi. Nebo snad Artura ihned poznal?

Povzdychl si. Tohle bylo trochu moc šílené i na něj. Kdyby tak měl svůj meč, hned by se cítil jistěji. A navíc být pod dohledem, jako nějaké psisko, mu také nedělalo moc dobře. Aby utekl tomu hluku kolem sebe, rozhodl se, že půjde na chvíli na vzduch. Oddychl si, když našel v zahradě vzdálené místo, které pohlcovalo všechen hluk zvenčí a on tak nemusel poslouchat ty hlasité rozhovory lidí uvnitř ani tu příšernou hudbu, na kterou tančili hosté valčík pořád dokola, jako nějací hlupáci!

Sledoval ty dvě gorily, které stály opět u brány a pravděpodobně se nechystaly nikoho pustit dovnitř. Rozhodně ne nyní, když už oslava začala úplně naplno. Podrbal se na hlavě a rozhlédl se kolem. Trochu se zamračil, když sledoval různá zvířata z keřů kolem něj. Zastavil se mezi dvěma medvědy a vzhlédl. Trochu naklonil hlavu na stranu, když spatřil nějakého hlupáka, který se spouštěl z vrchního patra dolů a přitom si neuvědomil, že mu ty jejich stupidní závěsy jen stěží budou stačit, aby se dostal bezpečně až dolů. Trochu se ušklíbl. Zakroutil nad ním hlavou. Kdo to je, že neuvažuje dopředu?

S rukami v kapsách se vydal kupředu, tiše se pošklebujíc hlupákovi před sebou, který brzy spadne díky své vlastní neuvážlivosti. S každým krokem, kdy se blížil víc a víc k dané osobě, ho zaráželo, že černý oblek se mění v černé šaty. Žena? Proč by dělala takovouhle hloupost? I tak se chtěl rozesmát, protože každý, kdo si myslí, že se dostane dolů z pomocí závěsů, je naprosto neschopný hlupák. Bylo už několikrát dokázáno, že závěsy se při větší síle roztrhnou samy od sebe. A i kdyby ta žena vážila úplně minimální váhu na ženu její výšky, ani tak by jí závěsy neunesly a roztrhly by se. Jednu výhodu rozhodně měla. Byla vysoká, takže vzdálenost mezi zemí a koncem závěsů tudíž pro ni nebyla příliš velká. I tak si rozhodně něco poraní.

Zastavil se kousek od ní a pozoroval tu ženu, jak se sama spustila dolů. Praštila se nohou do parapetu a spadla na zem, jako pytel brambor. div se nerozesmál. Přišlo mu to skutečně, jako nějaká groteska. Amatér. Proč ale nešla po schodech? Že by tady kradla? No, na jeho sestřičku rozhodně nemá. Ta by byla schopná nakráčet i před Hlavu a vysmát se mu, že ho okradla.

Když se k ženě konečně dostal, aby se jí vysmál, že je o tolik hloupější než jeho mladší sestra, zarazil se. Žena se zvedla až na podruhé a on teprve až nyní viděl její tvář. Podíval se na její krvácející nohu. Tak tohle ho zaráželo. Byla jeho sestra skutečně tak blbá nebo jenom výjimečně dnes večer nevšímavá?

"Elizabeth?" oslovil ji a ona se prudce otočila, aby zjistila, že nedaleko od ní stojí právě on. Sledoval ji trochu zmateně. Pozoroval, jak jí po noze stéká pramínek krve a jí to zřejmě došlo až po jeho pohledu na její nohu. Zakryl si ústa a rozesmál se. Elizabeth ho ihned praštila s otázkou, co to bylo za reakci. "Nikdy bych si nepomyslel, že bys zapomněla na tak důležitou věc!" smál se Nicolas pobaveně jako šílenec, až se za břicho popadal. Elizabeth ho surově udeřila do hlavy a připomněla mu, že to byla ona, kdo ho jako první přepral.

Smál se i cestou k jejich autu, zatímco on měl na zádech kabelu s penězi a Elizabeth kulhala vedle něj. Vztekle mu připomínala, aby si uvědomil, s kým má tu čest mluvit a chodit po boku. Nicolas se bavil na její účet. Myslíš kulhající Elizabeth? Jo, tak tu znám, to je moje tolik milovaná sestřička. Rozcuchal jí vlasy, na což ho ihned plácla po ruce a odstrčila ji stranou. Nebylo to tak, že by byla naštvaná kvůli jeho slovům, byla naštvaná sama na sebe za to, že si nedokázala správně spočítat délku závěsů a výšku toho stupidního domu. Zuřila tak moc, že kdyby to šlo, šla by jí pára z nosu.

Šli po cestičce v zahradě, zatímco se Elizabeth pomalu uklidnila a dívala se kolem sebe na různé ornamenty, ploty, které byly střižené do různých tvarů a zvířat. Její pohled zaujaly dva altánky, které byly umístěny každý v jiném koutu zahrady, zatímco stromy a keře kolem nich vytvářely celkový symetrický obraz čísla 8, kdyby se někdo na zahradu podíval z výšky. Hlava této rodiny měla rozhodně vkus, co se týkalo zahrady, ale jinak to byl slizký muž. Zaujala ji také fontána s několika sochami kolem dokola, které držely džbány, z nichž padala dolů do nádoby čistá voda a zároveň se pod postavami ta špinavá čistila, aby mohla zase vyplout nahoru a zpátky dolů.

Elizabeth se neudržela a postříkala Nicolase a smála se. Nicolas jí to nedaroval a málem ji tam hodil celou, kdyby mu nevyhrožovala, že sotva se dostane domů, vyhodí jejich dům do vzduchu a svede to na něj. Problémy s Pratchettem ohledně toho, že si zase hrát s výbušninami, mít nechtěl, a tak byl přinucen ji položit zpátky na zem. Div ve fontáně nakonec neskončil sám. Po chvíli, kdy se přetlačovali, se konečně nechali a pokračovali dál v prohlídce té nekončící zahrady kolem nich.

Po půl hodině konečně došli k jejich autu a Nicolas otevřel kufr teprve až poté, co se pořádně rozhlédl kolem sebe a zakryl si ony pitomé housle, díky kterým je mohli sledovat a poslouchat. Elizabeth ji rovnou někam zahodila, aby se o ni nemusela už déle starat. Prohlédla si peníze, kterými byla taška přímo přeplněná. Sáhla si na záda, aby nahmatala diamant. Doposud o něm Nicolasovi ani nikomu jinému neřekla. Až se dostanou domů v pořádku, ukáže jim ho a společně se rozhodnou, co s tím krásným kouskem. Ale pravděpodobně si ho nechá pro sebe, jako šperk a suvenýr. Až se ten muž probudí, bude jistě zuřit a litovat, že ji k sobě kdy pozval. Ale to už bude jeho chyba.

Ne každá ryba plave stejným směrem, jako ty ostatní.

Nicolas prohrabal balíčky peněz a letmým pohledem zkontroloval, zda nejsou padělky. Překvapilo ho, že nejsou. Spokojeně se usmál a pochválil svou sestru za dobrou práci. Dupla mu na nohu.

"Však to taky stálo za to!" řekla hrdě, když se od ní Nicolas trochu vzdálil a kroutil prsty na nohách, aby je rozhýbal. Nakonec nad svou sestrou nevěřícně zakroutil hlavou a rovnou se jí zeptal, co tam sebrala, jako dalšího, aby se mohl připravit, zda je půjde Hlava rodiny okamžitě zabít, nebo nad tím jenom mávne rukou, že by to stejně nepotřeboval.

"Co tu děláte?" zazněl najednou přísný hlas a oba se prudce otočili.

Pokud chcete další část, hlasujte nebo piště komentáře :)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Všichni chtějí vládnout světu 10 karolinajedes 29. 11. 2015 - 09:05
RE(2x): Všichni chtějí vládnout světu 10 spisovaterka 30. 11. 2015 - 22:03
RE(3x): Všichni chtějí vládnout světu 10 karolinajedes 01. 12. 2015 - 10:14
RE(4x): Všichni chtějí vládnout světu 10 spisovaterka 03. 12. 2015 - 22:47
RE: Všichni chtějí vládnout světu 10 the-lonely-part 03. 12. 2015 - 22:49
RE(2x): Všichni chtějí vládnout světu 10 the-lonely-part 03. 12. 2015 - 22:50