Až tě znovu uvidím 0 (ZAČÁTEK)

30. leden 2016 | 07.00 |

Rozhodli jsme se zabrouzdat opět do nepříliš oblíbeného tématu - šikana, domácí násilí, travičství, odlišnost... Předem říkáme, že tento příběh číst nemusíte. Nikdo Vás k tomu nenutí! Dost nás mrzí, že i dnešní lidi žijí v úplně jinačím světě, než my. Nestydíme se za to, co jsme doposud napsali. Všechny příběhy jsou vymyšlené, ale kdo ví - třeba se tento příběh skutečně odehrál nebo odehraje. Do budoucnosti "zatím" nevidíme. Nicméně těm, kterým se bude líbit i tento příběh, budeme přidávat další a další kapitoly. Tato předmluva je pro ty, kteří jsou si moc dobře vědomi toho, co nám udělali, a my jim to jen tak neodpustíme. Vám ostatním přejeme příjemné počtení.

____________________________________________________________________________________________________________________________________

   Ani nevím, kdy to začalo. Už od útlého dětství moc dobře vím, že jsem jiný. Vždy mi to všichni také pořád opakují, zatímco za jejich nadávkami a urážkami vždycky přiletí nějaká ta rána na přilepšenou. Kdykoliv se jich zeptám, v čem jsem jiný, odpovědi se mi nedostane. Jak se mám tedy změnit, když ani nevím, v čem jsem jiný? Dlouhou dobu jsem nad tím přemýšlel; nenávidí mě za to, že jsem jiný, ale nepřišel jsem zatím na to, v čem by má špatná originalita vadila ostatním. Překážím jim snad? Co ode mě tedy chtějí?

   Pochopil bych, kdyby se jednalo jenom o školní záležitost, kdyby to trvalo jenom přes školku, nanejvýš přes školu, ale krutá realita mi ukázala, že skutečně jsem jiný, ten nepotřebný, když jsem na každém místě slyšel totožná slova. Existovaly chvíle, kdy jsem chtěl všechno zahodit, vzdát se, ale nakonec, abych jim nepotvrdil slova, že jsem slabý, jsem to nevzdal. Čeho všeho jsem se musel vzdát, abych skončil tam, kde nyní jsem? Co jsem všechno musel udělat, abych byl jiný v jejich očích? A především... co všechno jsem musel obětovat pro své sny, které byly naprosto nenormální a jiné?

   Jmenuji se James, ale raději sám sobě přezdívám Hebi. Hebi znamená v japonštině Had. A tím já skutečně jsem. Až na to, že v tomto případě jde po hadovi přímo myš, před kterou se musí rychle schovat pryč. Jaký byl můj život doposud? Povím vám o něm.

   Snad Vás nebudu příliš nudit.

   A je zde zřejmě ještě jedna věc, kterou bych hned v úvodu měl zmínit; jsem introvert.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Až tě znovu uvidím 0 (ZAČÁTEK) anonym ka 13. 02. 2016 - 09:47