Dej mi svou duši - Kapitola deset

2. květen 2016 | 07.01 |

"Myslím si, že už není potřeba, aby ses ho snažil naučit jak nebýt démonem, Lucawe," řekl Zelmen pobaveným hlasem a sledoval, jak plno jeho stoupenců se vrhá na Ryana, jenž doposud ležel na zemi a Lucaw to jen tiše sledoval. Potom se zamračil a zamířil. Zelmen zpozorněl a rychle uskočil před jeho ránou. Ostatní démoni se také zastavili a ohlédli se za ránou. Zelmen zle zavrčel a utíkal před Lucawovými střely, které ho málem pokaždé strefily. Zle zasyčel, jako had a pro své vlastní bezpečí vyskočil oknem ven. Následovalo ho několik kulek.

"Zelmene!" zakřičela Athéna a zle pohlédla na Lucawa. Zaútočila bez rozmyslu. Lucaw na ni namířil svou pistoli a vystřelil. Než si uvědomila svou chybu, stříbrná kulka jí prošla skrz levé prso. Zle zavrčela, ale nepřestávala útočit. Lucaw stěží vystřelil ještě dvakrát, při vzpomínce na Agathiu se mohl jenom tiše omlouvat. Athéna se zastavila před ním a tiše vrčela, než ji probodla čepel skrz hruď. Trochu se prohnula a pohlédla na Ryana za sebou. Pousmála se a tesáky se jí zaleskly v měsíčním světle. "Řekni, Ryane," zašeptala chraptivým hlasem. "Jak moc jsi toužil po tomto dni?"

Ryan neodpověděl a prudce vytáhl svůj meč tak, aby Athéně přesekl prso a ona se rozpadala. Usmívala se a než dopadla na zem, rozpadla se na prach úplně. Ryan ji tiše sledoval a potom se i její prach vypařil.

"Promiň, Athéno," zašeptal tiše.

"Co tvé zranění?" zeptal se Lucaw. Chvíli na to na Ryana zaútočil Christián, ale Ryan ho zastavil půl metru od sebe, držel ho za hlavu a tlačil proti němu. Nakonec ho musel praštit do hlavy, aby se vzpamatoval. Když pohlédl na ostatní démony, vypařovali se, křičeli a rozpadali se, zatímco se drželi za hlavy. "Co se to děje?" zeptal se Lucaw nechápavě.

Ryan přimhouřil oči. "to znamená, že Zelmen je pod útokem a nemůže jim věnovat plně svou sílu skrz krev, nebo... Krvácí," zašeptal poslední slovo Ryan a zavřel oči.

"Christiáne, můžeš ho najít?" zeptal se Lucaw, když se Christián zmateně díval kolem sebe. Aniž by tušil koho, přikývl a zavřel oči. Ryan schoval svou čepel a poklidně čekal, dívaje se skrz rozbité okno před sebe. "Co chceš udělat, až ho najdeš?" zeptal se ho jeho starší bratr.

"Zabiju ho za to, co nám způsobil," řekl Ryan upřímně a pousmál se. "Když zemře hlavní démon, zemřou nakonec všichni, ne?"

Lucaw mlčel a potom vykulil oči.

"Nemyslíš snad...?!" zeptal se polekaně a prudce k němu přešel. To už však Christián otevřel oči a řekl, že ho našel. Ryan se pousmál, když mu bratr hned řekl ulici, proběhl kolem Lucawa a proskočil skrz rozbité okno. "Ryane!" zakřičel Lucaw zděšeně.  Čeho se tolik bál?

Ryan utíkal skrz uličky kupředu a rozhlížel se zářivýma očima kolem sebe. Čichal a hledal Zelmena, jak nejlépe mohl, dokud proti němu něco neletělo.

Rychle se oné věci vyhnul a usmál se, až mu tesáky zazářily. Vzhlédl a oči mu rudě zářily, zatímco si olízl rty. V dálce před ním kráčel Zelmen a přes rameno se mu táhla dlouhá jizva, která silně krvácela. Avšak on se usmíval, zatímco mu pravá ruka jen tak visela ve vzduchu. Zastavil se dva metry od něj a poklidně ho sledoval. Oba chvíli mlčeli, než se ho Zelmen zeptal:

"Přišel jsi mě zabít, abys ty sám zemřel? Tak do toho!"

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře