Dej mi svou duši - Kapitola jedenáct

9. květen 2016 | 07.00 |

"Přišel jsi mě zabít, abys ty sám zemřel? Tak do toho!" vyzval ho Zelmen pobaveným hlasem a hned na to se šíleně rozesmál s roztaženými rukami. Ryan mlčel, a zatímco se mu oči rudě zablýskaly, vrhl se proti Zelmenovi. Zelmen se nehezky ušklíbl. "Na tento den jsem čekal," zašeptal pouze, a když byl Ryan kousek od něj, skočil proti němu a jednou ranou ho od sebe hravě odskočil. Ryan zapíchl meč do země, zastavil se a rozběhl se proti němu se zářivými tesáky, zatímco ho Zelmen spokojeně pozoroval. Přestože mu zranění krvácelo o to víc, jen se šíleněji usmíval, zatímco pozoroval Ryana, jak bojuje proti sobě, aby nežádal o jeho krev.

Lucaw popadl Christiána, skrývaje ho ve svém náručí, vyskočil ven z domu a hnal se skrz zničenou uličku kupředu, tahajíc nyní Christiána za sebou.

"Někdy se sám sebe ptám, proč jsi nás tu noc zradil," řekl Ryan, když se se Zelmenem přetlačoval, a ušklíbl se. "Ale pak si říkám, proč bych se nad tím měl tolik zamýšlet!" Rozmáchl se mečem a Zelmen poklidně uskočil stranou.

"Bylo to pro získání vyšší moci," řekl Zelmen hrdým hlasem a zvedl bradu. "Proč bych se měl spokojit s málem, zatímco ostatní mého druhu měli toho spousty? Proč bych se měl zbytečně omezovat? Proto jsem tě změnil na polovičního démona. Chtěl jsem tak učinit i s dalšími tvými bratry. Avšak..." Trochu přimhouřil oči. "Je pravda, že mě Agathia celkem zdržovala." Ušklíbl se a dodal: "Ale nečekal jsem, že by ji Athéna tak mile zabila."

Ryan po něm zaútočil a rozmáchl se mečem. Skoro se ho dotkl ostrou čepelí, ale Zelmen v čas uskočil, potom se však zastavil v prudké bolesti, když mu z ramene teklo víc krve.

"K čertu s tímhle tělem," zavrčel tiše.

Lucaw s Christiánem si jich všimli už několik metrů předem a rozhodli se, že se budou držet co nejdále, zatímco přeběhli skrz uličku na jinou silnici, ale skrz poničené budovy je pořád krásně viděli. Christián jenom smutně poznamenal, že Ryan prohraje, přestože je Zelmen v žalostném stavu.

Lucaw se ho za cesty jenom zeptal, zda má nějaký nápad.

"Jeden by tady byl," přikývl Christián. "Ale mohlo by to ohrozit mě a Ryana."

"V tom případě nás napadlo to samé," poznamenal Lucaw a zastavil Christiána, když před ním spadla obří část budovy. "A jak se hravě dostat za Zelmena,"

"Nechat ho, aby se bavil s Ryanem," ušklíbl se Christián nehezkým způsobem a Lucaw jenom spokojen přikývl, zatímco zahnuli doprava.

Ryan si svých bratrů ihned všiml, ale očima se plně věnoval Zelmenovi, který proti němu útočil (bez ohledu na své vlastní zranění) skutečně obstojně. Očima bloudil z něj na své bratry a přemýšlel, o co se to pokoušejí. Prudce se skrčil, když po něm Zelmen hodil obří kus budovy, a potom jen viděl, jak si pevně sevřel rameno, když se mu zřejmě samovolně natrhl sval. Krev, která mu tekla ze zranění, Ryana přímo prosila, volala, aby se jí napil. Zelmen si všiml jeho krátkého zaváhání a ušklíbl se. Vytáhl dýku a Ryan vykulil oči, které se mu rozzářily temně rudou barvou, když si Zelmen záměrně pořezal celou délku své ruky tak silně, že mu kapky krve letěly vzduchem.

"Uvidíme, zda odoláš," řekl s nehezkým úšklebkem, zatímco mu oči rudě zářily, když zaútočil proti Ryanovi svou zdravou rukou.

Pořád překvapen Zelmenovým činem nevšiml si jeho útoku, a tak schytal pěstí a následoval kopanec do hrudi, div mu nevyrazil dech, a posléze ho Zelmen prudkým pohybem srazil k zemi. Zelmen se jenom nehezky ušklíbl a poklidně k němu kráčel, zatímco minul jeho lesknoucí se meč, jenž ležel na zemi. Dal nohu na hlavu poraženého Ryana a pobaveně ho sledoval.

"Nějaké poslední přání, než tě zničí vyšší moc?" zeptal se ho Zelmen s úšklebkem, zatímco mu pod nohou svíral a skoro drtil hlavu. Ryan trochu zavrčel a ze všeho nejvíce si přál, aby to byl právě on, kdo zemře... Protože pokud zemře on, zemřou i démoni, které stvořil.

"Snad pouze jedno," ušklíbl se Ryan a Zelmen přimhouřil oči.

"Poslouchám..."

"Až zemřeš... vezmi s sebou úplně všechny, které jsi stvořil ze své krve!"

Zelmen se ušklíbl, pozvedl svou ruku, zatímco mu drápy povyrostly o něco víc a oči mu temně rudě zářily, zatímco dodal: "O to se bát nemusíš!"

Najednou mu skrz hruď proletěla stříbrná kulka a jho úsměv se pomal vytrácel, když pozoroval, jak se pomalu točí a padá k zemi. Očima pohlédl za sebe, to už ho však Christián probodl Ryanovým mečem a přinutil ho pod tím prudkým pohybem prohnout se dozadu.

"To přece...!" pomyslel si Zelmen a prudce pohlédl na Ryana pod sebou, který se spokojeně šklebil. "Nemůže přece...! Vždyť i oni...!!"

"Odmítám zemřít a tebe nechat stále žít, Zelmene," dodal Ryan pobaveným avšak chraptivým hlasem.

Zelmen zakašlal a padl na koleno, zavírajíc levé oko bolestí. Prohlédl si čepel, která prošla skrz jeho hruď, a pobaveně se trochu zasmál. Podíval se na Christiána, který měl v očích slzy. Mohl ho jenom pochválit za dobrou trefu.

Lucaw stál nedaleko od Christiána a z jeho pistole se kouřilo. Kulka, která dopadla před Ryana, byla od něj. Zklamaně nyní zavřel oči.

"Dobrá trefa..." poznamenal Ryan a zavřel oči.

"Agathia... by byla hrdá," řekl Zelmen. "Škoda jen, že jste vy čtyři nesouhlasili s naším plánem. Pak by vše... mohlo... dopadnout jinak." Svá poslední slova Zelmen šeptal, zatímco zavíral oči a jeho bezvládné tělo sklouzlo po čepeli na zem.

Ryan se pousmál a pomalu zavíral oči.

"Agathio..." pomyslel si, než zavřel oči úplně a neslyšel dva hlasy, které zavolaly jeho jméno naposled, když se usmíval na noční nebe nad sebou. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře