Spi, můj maličký - Kapitola první

24. květen 2016 | 07.00 |

KAPITOLA PRVNÍ

Protože neměl žádné příbuzné a byl jsem jediný, kdo byl v blízkosti, rozhodl soud, že nám ho svěří do péče. Už od prvního dne, kdy se k nám nastěhoval, cítil jsem, že něco není v pořádku, že k němu cítím o trochu větší náklonnost, než jsem kdy cítil ke komukoliv jinému. Proč? Co bylo na něm jiného, že jsem si ho oblíbil jenom po prvním pohledu na něj?

Dostal starou postel a spal se mnou v pokoji. Jeho přítomnost ve mně vzbuzovala nepříjemné pocity. Když jsem stárl a on mi byl na blízku, uvědomoval jsem si, že jsem se od něj pomalu, ale jistě zamiloval. Když jsem začal chodit na střední, chodil jsem s mnoha holkami, ale bohužel; ani jedna ze sebe nevyzařovala to, co můj nevlastní bratr. Co může být horší, než když jste vedle toho, koho milujete a nemůžete se ho dotknout? Nemohl jsem to napětí v sobě déle udržet. Mohl jsem ho ztratit, ale rozhodl jsem se, že zkusím své štěstí.

Využil jsem chvíle, kdy rodiče odjeli na víkend k příbuzným. Bylo mu tehdy patnáct, když jsem mu řekl, že ho miluji. Pochopitelně se mi vysmál a řekl, že mě má také rád, jako staršího bratra, že se o něj starám už od malička, když přišel o rodiče. Získal macechu a otčíma. A nevlastního bratra, který po něm toužil jinak, než bylo dovoleno. Pochopitelně měl ze mě strach, když jsem mu řekl, jak to myslím, ale nedovolil jsem mu utéct. I kdybych si ho měl vzít násilím, nedovolím mu, aby utekl. Ne ve chvíli, kdy jsem mu řekl o svých citech.

A tak jsem ho tu noc držel u sebe a nepouštěl ho, dokud se k ránu konečně neuklidnil. Varoval jsem ho, že ho to možná bude trochu bolet, ale on mě uklidnil, že to bude v pořádku. Ujistil jsem se, že mě za to nebude nenávidět, a políbil ho jemně na rty. Měl je tak jemné, jako holka. A přitom mě jen ten polibek vzrušoval natolik, že jsem se pomalu přestal ovládat. Nejednou jsem si představoval, jak si ho násilně beru, ale chtěl jsem, aby si mě pamatoval, jako svého prvního. Chtěl, abych na něj mluvil, aby mu říkal, co dělám. Netušil jsem proč, ale toto přání mu ochotně splnil.

Klepal se, když jsem do něj pronikl nejdříve jedním prstem, abych ho roztáhl, ale bylo to potřeba. Věděl jsem, že ho to bude bolet i tak, ale když ho na to připravím, nebude ho to až tak moc bolet. Nikdy jsem to s klukem nedělal. Ale nemohl jsem už to uvnitř sebe déle ovládat. Přitiskl jsem se k němu a opatrně pronikl dovnitř. Byl těsnější než panna a zároveň uvnitř tak horký, že mě to přivádělo k šílenství. Setřel jsem mu slzy a uklidnil ho, že to brzy přestane bolet. Opatrně jsem se na jeho pokyn začal pohybovat a on sténal. Nevím, zda od bolesti, nebo si to užíval tak moc, jako já. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by to mohlo být takové.

Když jsme potom společně leželi v objetí toho druhého, vdechoval jsem jeho vůni, která si mě už tehdy přivinula k sobě a mučila mě, kdykoliv jsem byl nucen ho sledovat, jak kolem mě chodí, nebo jak se směje na cizí lidi.

Zašeptal jsem mu do ucha sladká slova o lásce a něžně ho políbil na tvář. Něco však bylo jinak. Jeho tvář chutnala... slaně. Od slz. Když jsem se mu konečně podíval do tváře, kterou mi celou tu dobu schovával, ztuhl jsem. Plakal a snažil se to skrýt. Co jsem to udělal?

"Nenávidím tě," zašeptal tiše a já si tehdy uvědomil, jakou chybu jsem udělal. Můj sen o lásce se rozplynul a já si až nyní uvědomoval, co jsem ve skutečnosti udělal. Nemohlo by to být nahlášené jako znásilnění nezletilého?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře