Pokus o báseň 6

A co víc?

Co víc si člověk může přát?

Už není zde nic,

nic co bych ti mohl dát.

Šeredně vypadající mraky

zakryly mi nebe, zakryly zraky

všech lidí, kteří tak marně čekali,

ve sluneční svit doufali.

A co víc?

Už není líc,

který by mohl být pohlazen,

už jsem jenom králem, zrazen

vlastními vojáky,

se kterými jdu do války,

zesměšněn. Život dát za své poddané;

A co víc?

Co víc si člověk může přát?