Spisovaterka | Když jsme prohledávali naše staré krabice...

Když jsme prohledávali naše staré krabice, nemohli jsme zase neobjevit něco naprosto střeleného, něco, co vylezlo z naší hlavy pár let zpátky, když jsme byli v šesté třídě základní školy..

______________

Za tuhle knihu Vám patří dík

Milá XXX XXX.,

Velmi ráda listuji Vaší novou knihou, která je momentálně na stáncích, a nemohu se vynadívat na ilustrace od vašeho skvělého kolegy, XXX XXX. Řekněte, jak jste přišla zrovna na toto téma? Jen málokomu se povede udržet čtenáře tak napjatého, jako jste to udělala právě Vy ve Vašem novém díle s chytlavým názvem.

Nyní vám to napíšu upřímně; za tuhle knihu Vám patří dík. Našla jsem v ní prozatím vše, co jsem v tomto roce v žádné jiné nenašla – pořádné napětí, strach, naději, Vaše jedinečné drama, tragickou komedii, zajímavé nápady. Nemohu si vynachválit především rozvoj hlavního hrdiny. Překvapilo mě, že jste se rozhodla to podat jako jho vlastní životopis. Mám další dotaz; byl Vám někdo předlohou? Pokud ano, souhlasí s Vaším dílem? Kam sahá pravda a kde už vzniká fikce?

Některé scény jsou až neuvěřitelně přesně popsané. Nemohu ani uvěřit, že by toto nevzniklo bez menší pomoci nějakého přítele právě z oboru hlavního hrdiny knihy. Plánujete pokračování? Myslím si, že toto téma není ohrané, ba naopak! Jste jedna z mála, která se rozhodla otevřeně napsat příběh, a tak dlouhý! Popsala jste některé scény naprosto dokonale, živě jsem si vše dokázala představit.

Moc bych chtěla vědět, zda plánujete pokračování této skvělé knihy, nebo je to definitivní konec příběhu mladého hrdiny?

Děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem

Spisovaterka