Ukrytí? - 12 (KONEC)

28. červenec 2016 | 07.06 |
› 

Kuroshi se zastavil v budově TBS a pozoroval zprávy. Zarazilo ho však, že neviděl lisu Shionovou a svého bratra, ale hlavního reportéra NTV, který zrovna hovořil o jeho bratrovi. Pozorně ho poslouchal. Slovo od slova, která Shuusei řekl oné ženě na recepci, která se nyní ohlížela za mužem, který je po ní opakoval, Kuroshi nemohl uvěřit, že se jeho bratr k tomu všemu veřejně a tímto způsobem přiznává, zatímco sedí v budově TBS. Chápal jeho záměr; ponížit a úplně zničit Elisu Shionovou.

"A protože je Shuusei Myung zodpovědný za všechny poslední vraždy tohoto měsíce, včetně vraždy své mladší sestry, Arisy Myungové," říkal hlasatel v televizi čistou pravdu. "Byl to právě on, kdo nám dnes v brzkých ranních hodinách zavolal, přiznal se nám a nyní, v tuto chvíli, už pro něj jistě přijela i tokijská policie."

Kuroshi necítil jistotu v nohách, proto málem zakopl o vzduch a rozběhl se rychle k místnosti, kde se měl točit rozhovor s jeho bratrem. To přece nemohl udělat. Proč by se udal? Zastavil se po několika krocích, když viděl, že jeho bratr kráčí na opačné straně směrem k hlavní bráně. Kuroshi se za ním rozběhl, zatímco se na obrazovce objevila Elisa Shionová, která byla chvíli předtím donucena Shuuseiem Myungem k tomu, aby se vzdala své práce. A učinila tak. Stejně by nátlak ze strany ostatních po této aféře nevydržela.

Takovou potupu si odpustit nemohla.

Elisy Shionová nikdy nezažila větší ponížení.

Když světla zhasla a ona zůstala v místnosti sama, vztekle udeřila papíry o stůl. Papíry se rozletěly stranou, zatímco se ona trochu zadýchaně dívala před sebe. Takhle přece nemůže skončit!

Když se uklidnila, posbírala rozházené papíry a čísi ruka jí podávala několik dalších. Zmateně vzhlédla a zaraženě hleděla na svou dceru. Vstala a vzala si od ní papíry. Už chtěla kolem ní beze slova projít, ale její dcera se jí zeptala na podivnou otázku: "Proč jsi to udělala?"

Elisa se na ni poklidně podívala. "Protože tak zněla dohoda... dohoda o tvém životě," řekla Elisa pokojně.

"Jak tedy předtím zněla dohoda, aby si mohla zničit životy jiných lidí?" zeptala se jí Nana prudce a Elisa ji mlčenlivě sledovala. "Jak zněla dohoda... dohoda o tom, že se zaměříš na nevinné lidi, kteří s tím nemají nic společného?"

"O čem to mluvíš?" nechápala Elisa.

"Moc dobře to víš," řekla Nana a oči měla trochu lesklé. "Tehdy sis záměrně vybrala nevinný cíl, aby byl zničen, že ano? Nehledě na to, že slova reportéra jsou mnohem účinnější zbraně než jedy a nože, pletu se snad?!"

Elisa mlčela a otočila se k ní zády. Pomalu kráčela pryč.

"Matko...?" oslovila ji Nana ještě naposledy. Elisa se zastavila a pořád mlčela. Nakonec se na ni otočila a přešla k ní. Prohrábla jí vlasy, aby jí rozcuchané konečky spravila na správnou stranu.

"Neříkej mi tak..." řekla a ještě jí upravila límeček od košile. Potom od ní dva kroky odstoupila. "Nikdy jsem se tak k tobě nechovala. Pokračuj v tom, co umíš nejlépe. Zdokonaluj se. A jednou... jednou mi předveď, že je zde něco, abych o tebe měla zájem. Možná jsem slepá, ale nic jsem neviděla. Promiň."

A potom Nana jenom tiše sledovala, jak její matka odchází. Bylo jí jasné, že matka tak či onak bude muset odejít. Řekla to veřejně. Nezmínila se, že vedle ní sedí vrah, protože to sama nevěděla. Nevědomost je nejhorší smůla reportérů. A pro vlastní dobro se musela stáhnout.

Shuusei vyšel ven ze stanice a ozářila ho modrá zář z policejních houkaček. Na chvíli zaváhal, ale potom se vydal k nim.

"Shuusei!" zakřičel jeho bratr a Shuusei se zastavil. Otočil se na Kuroshiho a pousmál se.

"Přišel jsi mě vyhodit ze sálu?" zavtipkoval Shuusei. Kuroshi se mu podíval do očí a viděl, že je má zarudlé. Bylo tomu tak; Shuusei, při pohledu na svého mladšího brášku, nechtěl do vězení. "V pitvě jsem přece zklamal, když jsi mě tak snadno našel."

"Nenašel..." řekl Kuroshi. "Ty sám ses přiznal. Proč?"

Shuusei se usmál o trochu víc, ale nyní mu slzy málem padaly z očí. Vzal bratrův obličej do rukou a díval se mu přímo do očí.

"Tohle je teprve začátek, rozumíš?" zeptal se ho pozorně a pevně ho objal k sobě. "Je mi líto, že se musíme vidět naposledy zrovna takto... Co jsem udělal špatně, že jsem se tak změnil? Mohou za to média, ale díky tobě, bráško... díky tobě opět vidím alespoň trochu štěstí v tomto jinak prohnilém světě."

Kuroshi už slzy zadržet nemohl. Stiskl bratrův kabát a zabořil do něj hlavu, jako když býval malý.

"Slib mi, že to dokončíš jednou za mě," promluvil na něj jeho starší bratr tiše, když ho držel v objetí. Po celou tu dobu si myslel, že je sám, že přišel o celou rodinu. Kdyby se Kuroshi objevil dřív, změnilo by se něco? Nemyslel si.

Nana doběhla před stanici a tiše to pozorovala. Slova reportéra jsou jeho nejsilnější zbraní. A nevědomost je nejhorší smůla.

Když byl Kuroshiho bratr odsouzen, slíbil mu, že ho bude každý den navštěvovat, aby nevyšel ze cviku, co se slušného mluvení s lidmi týče. Elisa skutečně podala výpověď a pro dobro ostatních odmítla pracovat v TBS i po této aféře. Reportéři se na ni vrhali, kdekoliv mohli. Jaké to pro ni mohlo být; z lovkyně se najednou stala kořist. Taková krásná ironie.

Kuroshi se omluvil svým adoptivním rodičům, že jim lhal, ale oni pochopili, proč tak učinil. Nabídli mu, aby žil s nimi, ale on odmítl. Jeho bratr měl o něco větší byt a jim by jenom překážel. Slíbil jim však, že je bude navštěvovat minimálně dvakrát týdně.

Když se po delší době vrátil do práce, lidé si nepřipomínali to, co se stalo předtím jeho bratrovi, ale spíše to, co on udělal pro ně; identifikoval těla a přitom částečně zradil svého bratra. To ho však netrápilo. Kdykoliv totiž přišel navštívit svého bratra, Shuusei se na něj usmíval a jeho oči už nebyly tak chladné.

Jeho pomsta už byla vykonána a nyní si ji odsedí. Byl s tím smířený. Shuusei nemohl ani po delší době zjistit, jak se Kuroshimu povedlo před ním se skrýt nebo ho nehledat. Kuroshi se jenom pousmál.

"Oba jsme byli před světem dostatečně dobře ukrytí, nemyslíš?" zeptal se ho před odchodem, vzal si svůj kabát a jako každý jiný den slíbil svému bratrovi, že se zítra znovu uvidí.

Měli ještě hodně věcí k dořešení.

KONEC

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře