Spi, můj maličký - Kapitola šestá

5. září 2016 | 06.46 |

KAPITOLA ŠESTÁ

Říkáte si, jak takový utajovaný vztah dvou nevlastních bratrů může vydržet? Když jste dobří, několik let. Ano, je tomu tak. My jsme byli dobří jen z části. Kdykoliv se otčím nedíval, Uretan si nemohl pomoci, ale provokoval mě. Byl to pokaždé risk – sice to byly jen polibky nebo letmé dotyky, ale otčím začínal zřejmě něco tušit. Nelíbilo se mu, že jeho majetek se mu tak moc vyhýbá. Bylo by to pochopitelné. Bránil jsem ho vlastním tělem a nedovolal otčímovi se ho jenom dotknout. Jakoukoliv ránu směřoval proti mé lásce, s hrdostí jsem ji přijal za něj. Však mu brzy všechny rány oplatím! Ještě ne, ještě musím počkat. Dokud nebude mít Uretan osmnáct let... budu ho jenom bránit. Potom teprve zaútočím. Tak moc svého nevlastního bratra miluji, že kdykoliv na něj pomyslím, mé myšlenky o něm začínají jen Můj Uretan...

Ten večer donašeč podniku přišlo několik drzých cápků. Pochopitelně jsme měli už zavřeno, ale vypadalo to, že se s nimi otčím zná, a tak je vesele zval dovnitř, přestože jsem mu připomínal, že už je hodinu zavřeno to mu nevadilo, pustil své "přátele" dovnitř, rozlili vodu, zašpinili podlahu a stoly během chvíle a my mohli s Uretanem začít nanovo. Na to bych se mohl tak akorát...! Popadl jsem Uretana za zápěstí a tahal ho po schodech nahoru, zatímco za námi otčím řval, abychom tady uklidili, zatímco zřejmě zakopl o kbelík. Otočil jsem klíčkem, který nás vždycky před ním ochránil a držel svého nevlastního bratra, svého tolik milovaného milence v náručí. Nepustím ho... Nemohu mu dovolit s nimi zůstat ani o vteřinu déle... Bůh ví, co se těm hovadům honilo v hlavě. Ani Uretan se mě očividně nechtěl pustit, a držel mě pevně za košili a poslouchal mé srdce. Stačil nám jediný pohled, abychom se na sebe usmáli a políbili se.

Vzhledem k tomu, že se dole začalo něco slavit, měli jsme i my menší důvod k oslavě – konečně jsme byli sami, otčím byl zaneprázdněný svými kumpány a my jsme si mohli užít toho překrásného času samoty, který jsme strávili spolu jen my dva. Však to byla taky doba, kdy jsme se mohli bezstarostně dotýkat jeden druhého bez výčitek nebo strachu. Brzy mu bude osmnáct. Nemohu se toho dne dočkat. Odvedu ho z tohoto pekla. Jemně jsem mu přejel po hrudi rukou, která mi putovala níž k jeho rozkroku, ale zastavil mě. Co je špatně? Povalil mě na zem na záda a šibalsky se na mě ušklíbl. Aha, takže on si chce dnes večer hrát? Mohu být snad šťastnější? Políbil jsem ho za ucho a zašeptal mu něžně, že jsem jenom jeho a nechal ho, aby si se mnou dělal, co uzná za vhodné. Jen pohled na to, jak mi svléká oblečení, byl vzrušující. Kdyby mi tu noc viděl do hlavy, slyšel by jenom samé nehezké myšlenky o něm a o jeho sexy těle. Nezůstal pozadu a také si svlékl přebytečné oblečení a natiskl se na mě. Chvíli jsem jen tak leželi na zemi, přitisknutí k sobě, zatímco jsem ho líbal a kousal ho jemně do ušních lalůčků. Slyšel jeho hlas, který dokazoval, jak moc se mu to líbí, mě vzrušoval ještě víc. Dlouho netrvalo a cítil jsem, jak mě něčím tlačí do břicha.

"Jsi vážně perverzní," řekl jsem mu pobaveně.

"Ty taky," reagoval spokojeně a přitáhl si mě k sobě pro další polibek, zatímco roztáhl nohy a stiskl mou ruku, aby ji nasměroval tam, kde chtěl, abych se ho dotkl ze všeho nejvíce. Ano, tak moc mi to místečko chybělo. Chvíli jsem ho připravoval jemně, s ohleduplností, ale potom jsem se přestal ovládat. Jeden prst hned vystřídaly tři, zatímco Uretan vzrušeně vzdychal. Když byl roztažený dost, přiměl jsem ho, aby pevně držel své nohy a já do něj rychle pronikl. Raději rychle, než pomalu a bolestněji. Zatímco se dole začalo něco řvát, my dva jsme vzdychali a líbali se vášnivě, plní vzrušení, které jsme potřebovali ze sebe dostat. Byl tak těsný...

Když jsme oba vyvrcholili najednou, nestačilo mu to a pořád mě líbal a mezi polibky mě prosil, abych si ho vzal ještě jednou. Nedivím se mu. Stačilo mu, aby mě párkrát promnul, a zase jsem byl tvrdý, připravený jenom pro něj. A tak jsem jeho vzrušený hlas mohl poslouchat znovu a znovu. Nevím, který z nás měl tak sexy hlas během vzdychání, ale rozhodně to přispělo k našemu prodlouženému orgasmu. Když jsem svého bratra pořádně očistil, naposledy jsem ho políbil s menším úsměvem. Nejraději bych si ho vzal i potřetí, ale potřebuji ještě, aby se postavil na nohy.

"Nejraději bych tě ještě jednou cítil v sobě," provokativně se na mě ušklíbl a já nad ním zakroutil hlavou. Natáhl jsem na něj spodní prádlo a políbil jeho pupík.

"Nejraději bych si tě ještě jednou vzal, ale to si necháme na potom, co ty na to?" zeptal jsem se ho a mile ho pohladil po tváři. Mile se na mě usmál a lísal se k mé ruce, jako kočka. Byl tak sladký. Sakra, tak moc jsem si ho chtěl vzít i potřetí... ale ovládl jsem se. Věřte mi – kdybych tu noc ztratil všechny zábrany, bral bych si ho pořád znova a znova. Vzrušoval mě jen pohled na něj. Pomohl jsem mu do oblečení, které jsem ještě z něj několikrát sundal, aby mohl políbit tu dokonalou kůži, pohrát si s jeho bradavkami a promnout jeho penis přes tenkou látku, nebo ho cítit přímo tepat ve své ruce. Nenáviděl mě za to, že jsem ho tak dráždil a nevzal si ho znovu, přestože jsme po tom oba toužili víc, než bylo zdrávo. Sklonil jsem se k němu, abych ho hluboce políbil, zatímco on kolem mého krku obmotal své ruce, abych ho vytáhl do sedu. I když jsme nyní oba seděli a líbali se, ani jeden jsme ten polibek zrušit nechtěli. I když jsme neměli skoro žádný kyslík, ani jednoho nenapadlo pustit rty toho druhého. Ani nevím, kdy se dostal na můj klín a prohluboval náš polibek o to víc. Nikdy jsem neviděl tak upřímné oči. Už jen chvíli... a bude jenom můj. Bude můj oficiálně... Když jsme konečně polibek přerušili, oba jsme nemohli popadnout dech, ale spokojeně jsme se usmívali na toho druhého. Zatahal jsem ho za triko a on se ušklíbl.

"Chceš mě ještě jednou?" zeptal se a zapohyboval boky na mém rozkroku.

"Ano..." řekl jsem mu upřímně a sevřel mu hýždě mezi prsty.

"Tak do toho..." zašeptal mi do ucha, než ho jemně skousl. A to rozhodlo. Ztratil jsem všechny zábrany, strhl z něj oblečení a vzal si ho tu noc ještě několikrát.

Když jsem si mnul penis, abych uspokojil jeho nekončící touhu po několikáté, někdy ve čtyři hodiny ráno, když už jsem se skoro blížil k jeho pulzujícímu vzrušenému otvoru, kdosi zaklepal a oba jsme mírně ztuhli. Proč zrovna teď? Překvapila mě však Uretanova reakce, když se ke mně přiblížil a nasměroval můj penis do sebe a já jenom opatrně zatlačil, zatímco jsem jeho vzdech umlčel polibkem. Otčím bude muset počkat! Nyní si vážím každé vteřiny, kdy mohu být se svým bratrem, kdy mohu být v něm a cítit jeho těsnost kolem sebe.

Nepřál jsem si, aby ten polibek byl kdy přerušen. Nevnímal jsem svět kolem sebe a držel bratrovy ruce na zemi vedle jeho hlavy. Nijak se i nebránil, ale oba nás to vzrušovalo víc, jak jsme si časem všimli. Rozhodně však sadista nejsem.

Opět se ozvalo zabušení na dveře. Chvíli na to někdo dveře vyrazil a oba jsme k nim trhli hlavou. Kdyby se tu noc odehrálo něco jinak... Kdybychom šli spát před naším posledním spojením... Kdybych ještě jednou zkontroloval otčíma a ty jeho kumpány... změnilo by se něco na tom, co se k nám řítilo tak rychle, jako sněžná lavina?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře