Co jsme zase objevili...

19. září 2016 | 07.29 |

Co jsme zase objevili na půdě? To byste se divili! Podle všeho další odborný článek, tentokrát na téma První světová válka v literatuře (odborný referát z 8. ročníku). Hmmmmm......

_____________________________

Dobrý den, jak jistě všichni víte, první světová válka nebyla v porovnání s tou druhou tak početná, co se obětí týče. O této naší nemilé součásti historie vypráví plno známých autorů, ať už přímo či nepřímo.

Jedná se především o tzv. Ztracenou generaci; skupinu autorů, kteří se po zúčastnění v bojích v první světové válce nebyli schopni opět zařadit mezi obyčejné lidi a žít normální život. Představa, že by si jen tak sedli s rodinou k obědu, byla pro ně nereálná. Ztratili všechny zábrany a uměli jen zabíjet.

Jedním z těchto autorů je Erich Maria Remarque, který se ve svém díle Na západní frontě klid vystižně popisuje zákopovou válku. Tak realisticky, že hlavní hrdina na konci knihy zemře poté, kdy ho zasáhne zbloudilá kulka. Též známý je Ernest Hemingway, který se ve svém díle Komu zvoní hrana zaměřuje na občanskou válku ve Španělsku, kde hlavní hrdina taktéž umírá, tentokrát však pro dobro svých společníků, kteří by bez jeho oběti nebyli schopni svůj plán uskutečnit. Ovšem pozoruhodný příběh napsal Romain Rolland, autor románu Petr a Lucie, který dokazuje, že láska během války nezmizela.

I přes všechny negativní věci, které válka přinesla, můžeme to vzít i z druhé strany – jsem toho názoru, že kdyby nebylo první a druhé světové války, nevznikla by tak pozoruhodná díla tehdejších autorů.

Ano, první světová válka byla otřesná, ale nepoučili bychom se z ní o tom, že zbraně jsou naprosto nesmyslné? Zřejmě ne, protože za dalších dvacet jedna let propukla válka o to horší, než byla ta předchozí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře