Ach, světe, ty nás mučíš...

Ano, světe! Slyšíš dobře! Mučíš nás! Každý den! Každý den si s námi pohráváš, házíš nás dohromady do jednoho pytle a vyžíváš se, když nám můžeš ublížit. Ach, světe, budeme k tobě upřímní - jsi horší, než lehká žena! Než nějaká kurtizána, která se tak ohavnou prací musí živit, aby vůbec přežila! Ale ty máš na výběr - proč nám všem házíš klacky pod nohy? Co tě k tomu vede? Proč to musíme být zrovna my, když to jen méně potřebujeme? Modlili jsme se pro jednu jedinou věc - abychom uspěli v dnešním testu. Přivstali jsme si, abychom se učili - fajn, vůbec jsme nespali! A ty nám předhodíš ty nejpitomější věci, které kdy člověk slyšel. Světe, nenávidíme tě! Světe, nevěřime v Tebe, ani v Tebe, osude! Po dnešní naší tvrdé práci už ne! (Napsáno včera, ale už jsme neměli sílu to sem dát, tak to přidáváme opožděně ještě dnes)