Zdroj: Google.com
Název: Čekání na Godota
Autor: Samuel Beckett
Žánr: Divadelní hra
Počet stran: 152
Rok vydání: 1953
Děj: 2 muži – Estragon a Vladimír, tuláci, kteří tráví svůj čas hovory pod suchým stromem na cestě odněkud někam a čekají na jakéhosi pana Godota, který ovšem nepřichází. Čas zabíjejí absurdní konverzací, která nikam nevede.
(Dále jen pro ty, kterým nevadí spoiler – vyzrazení děje, nebo si tuto knihu přečetli)
Jejich nekonečný rozhovor je přerušen příchodem pána Pozza s bičem a jeho sluhy Luckyho, který je jako otrok na provazu. Pozzo ztělesňuje vychloubačnou, až sadistickou osobu, otrok je naopak bytostí zcela poníženou. Luckymu je v jednu chvíli nasazen klobouk, spustí "své" myšlenkové pochody. Tuláci navazují s Pozzem absurdní rozhovor a po jejich odchodu vstupuje na scénu chlapec, oznamující, že pan Godot dnes nepřijde, ale že se určitě dostaví zítra. Odchodem chlapce končí první dějství.
Hra pokračuje dalším dnem. Druhé dějství je opakováním děje prvního – opět přichází Pozzo s Luckym. Jedinou změnou je, že brutální pán Pozzo přichází slepý a jeho život je závislý na Luckym, který je naopak němý.
Jednou mají pocit, že vidí Godota.
Na konci dne se Godot opět přes chlapce oznámí, že nepřijde, ale zítra určitě. Estragon a Vladimír přemýšlejí, zda se oběsit, ale nakonec se rozhodnou pro ochod. Ani jeden z nich se nepohne. Vidí v Godotovi naději, poslední šanci svých promarněných životů – mezi Godotem a smrtí nic není, jen nekonečné čekání.
Náš názor: Absurdní drama je skutečně absurdní. Co se za těch 152 stránek mělo dít? Jedno velké h---o. Přelouskali jsme to během jednoho dne, snad v naději, že to nebude až tak strašné – ale bylo to ještě horší! Pro nás zatím stejně mizerná kniha jako Katapult.
Hodnocení: 2/10