Zdroj: Google.com
Název: Neviditelný
Autor: Jaroslav Havlíček
Žánr: Psychologický román
Počet stran: 450
Rok vydání: 1937
Děj: Petr Švajcar byl z velmi početné a chudé rodiny. Jednou našel zatoulaného psa bohatého Lachmanna. Když mu ho vrátil, slíbil Lachman Petrovi, že mu bude financovat jeho studia, dokud bude nosit dobré výsledky. Petra škola bavila a rád nabídku přijal. Rozhodl se vystudovat chemii. Žije jen svým studiem a získává praxi v mydlárně, cídírně a v továrně na barvy. Při studiích se seznámí se svým spolubydlícím Dontem. Ten se považuje za Petrova dobrého přítele. Petra však Dontův večírkový život ani názory nezajímají. Hned jak si Petr vydělal dost peněz, odstěhoval se.
(Dále jen pro ty, kterým nevadí spoiler – vyzrazení děje, nebo si tuto knihu přečetli)
Dont stále zve Petra na nějaké večírky, Petr je ale odmítá. V červnu 1924 ho však naláká na ples, kde má být jistá Soňa Hajnová, jejíž otec je vlastníkem mydlárny. Když se Petr se Soňou seznámí, ihned se mu zalíbí nejen Soňa, ale i vidina možné práce v tatínkově továrně. Začal se tedy o Soňu zajímat tak, až se do něj zamilovala. Zasnoubili se a Petr byl konečně pozván do Hajnovy vily.
Seznamuje se Soniným otcem Hajnem, tetou Karolínou, se služkou Katy, Filipem a Paříkem. Při slavnostní večeři se však vplíží do jídelny malý člověk, sedne si do rohu místnosti a všechny s úsměvem pozoruje. Nikdo si ho nevšímá a baví se, jako by tam nikdo navíc nepřišel. Večer mu pan Hajný všechno vysvětlí. Byl to Sonin strýc, který si o sobě myslí, že je neviditelný. Chodí po domě a hraje si na neviditelného se všemi detaily.
O několik měsíců později je svatba. O svatební noci, kdy se Petr se Soňou odeberou do pokoje, na ně čeká v místnosti i nedočkavý Neviditelný. Soňa je opravdu vyděšená a tak ji svatební cesta jen prospěla. Pan Hajný jim věnuje celé jedno patro ve vile, aby si mohli samostatně hospodařit. Přesto však, když se Soňa setkává s Neviditelným, je úplně bez sebe a veškerý volný čas se zaobírá jen jím. Petr pracuje v Hajnově továrně a Soniných problémů si moc nevšímá.
Jednoho dne do továrny volá Katy, že se stalo Soně něco hrozného. Doma je Soňa zavřená ve svém pokoji a nikoho kromě Katy a lékaře k sobě nepustí. Večer se Petr dovídá, že když se ráno Soňa probudila, byl u ní v pokoji Neviditelný a pozoroval ji. Z ničeho nic se na ni vrhnul, ale naštěstí včas přiběhla Katy a s Filipem ho zamkli. Doktor zjišťuje, že je Soňa těhotná. Když jí to řekne, začne Soňa úplně šílet, že Neviditelného dítě nechce. Petr byl šťastný, že bude otcem. Soňa však k sobě nechce Petra pustit a tak Petr chodí do práce a těší se na své dítě. Neviditelný je potrestán tak, že je odvezen do léčebny, aby měla Soňa klid.
Po několika měsících, co musela Soňa odpočívat, má první vycházky a Petr ji může konečně vidět. Soňa stále tvrdí, že otcem dítěte je Neviditelný a už je s tím i smířená. Dokonce začne tvrdit, že Neviditelný je s nimi stále v domě a těší se s ní na jejich dítě. Doktor dává všem šance, že až přijde dítě na svět, může být Soňa zase normální.
Po narození dítěte však zůstane stejná a spíš se její stav zhoršuje. Odmítá Petrovi dítě jen půjčit, protože je Neviditelného. Dítě pojmenují Petr, ale Soňa není ochotna toto jméno přijmout a říká mu jménem Neviditelného, Matěj. Mezitím si začne Petr s Katy. Když je Soňa spolu načapá, nic si z toho nedělá, protože má přeci svého věrného a milujícího Neviditelného. Zanedlouho začne Soňa dostávat záchvaty agrese, až se stane pro dítě velmi nebezpečná. Proto jí dítě odejmou a ji zamykají v jejím zamřížovaném pokoji. O dítě se začne starat Katy. Pan Hajný má svou dceru velmi rád a trpí snad více než ona.
Jednou se Soňa pokusí o sebevraždu, je však chycena a stále držena pod zámkem, aby si neublížila. Petr toho využije a schválně nechá odemčen Sonin pokoj a doufá, že se Soňa znovu pokusí o sebevraždu. Soňa ji skutečně spáchá skokem z okna. Pan Hajný se zhroutí a o několik měsíců později umírá také. Ještě před smrtí však Petra prokoukl, že jeho dceru nemiloval a chtěl jen továrnu a peníze. V závěti proto odkáže všechen majetek svému vnukovi Péťovi. Petrovi to nevadí, protože stejně dělal vše pro svého syna.
Žije si šťastně s Katy a Péťou. Petr svého syna opravdu miluje a vidí v něm nádhernou budoucnost. Když jsou však Péťovi asi čtyři roky, postihne ho zánět mozkových blan, který se na něm podepisuje celoživotními následky. Nikdy již nebude normálně myslet, mluvit, ani se smát. Petr se s tím nedokáže smířit, neumí si představit, že někdo takový je jeho syn a někdo takový má vést továrnu. A úplně o svého syna ztratí zájem...
(text stažený z rozbor-dila.cz/...)
Náš názor: Ano, bylo to silné kafe, ale tak nějak jsme odtoho čekali víc. Strýček nám nepřipadal tak děsivý. Smrt Soni nám přišla úsměvná. Šílený synek? Ne, opravdu? Tohle bychom vážně nečekali! Jsme zklamaní. To, jak nám o tom básnila před rokem jedna osoba, se nepotvrdilo. Někdy se nám román četl hodně špatně (hlavně z počátku), posledních 5 kapitol jsme přečetli během pár hodin. Líbilo se nám, že Soni nakonec taky hráblo a zapsala se tak do historie vlastního rodu. Malého děcka nám líto nebylo – když je otec nezodpovědný a vyspí se s matkou, která má šílené předky, nemůže čekat nic jiného. Jsme hnusní? Jsme drzí? Bohužel – takto na nás tento román působil. Petr Švajcar nám byl i nebyl sympatický. Netušíme, co se skrývá za jeho maskou a nechceme to vědět. Ztratili jsme zájem, sotva jsme knihu dočetli. Neviditelný strýc Cyril nám však v hlavě bude strašit ještě pár hodin, to víme na jistotu.
Hodnocení: 7/10