Spisovaterka | The City of Stories

Pokud by čirou náhodou měl někdo zájem přečíst si tuto knhu, udělali jsme lehce podrobný zápis všech kapitol, takže mu tímto usnadňujeme práci. Nudili jsme a toto nám přišlo jako rozumnné využití času. Počtěte si a možná, že si knihu přečtete sami. :) I když - kterému normálnímu

1. Byli jste drzí k učitelům ve škole?
No, ano i ne – jeden si to zasloužil, protože to byl Blbec! (velké B je tam

Aneb jak rádi porušujeme pravidla vždy a všude! :)

-----

1. Tvoje vlasy? Šeredné
2. Oblíbená věc? Kniha
3. Sen z minulé noci? Noční můra
4. Oblíbené pití? Minerálka
5. Vysněné auto? Žádné
6.

Víte, jak těžký život je spisovatele? Nastíníme Vám nyní svou situaci – pořád píšete a píšete, a pak najednou... PRÁSK! Ta potvora se před Vámi objeví! Nehezky se na Vás šklebí a říká vám, roztahujíc ty své pazury: "Pojď ke mně, pojď! Já ti neublížím!" A než se nadějete, už jste v jeho těsném objetí, píseň Vám hraje do uší a Vy... hledíte před sebe a nemůžete psát. A můžete křičet tak dlouho, jak uznáte za vhodné, můžete se vzpírat a pokoušet se znovu nahodit tu stejnou atmosféru, jako předtím, ale nejde to. Protože Vás pořád pevně drží. Kdo? Spisovatelský blok! Sice je spisovatelský blok prý jen v naší hlavě, ale je tak zatraceně reálný, až nás to děsí! Takže ano – život spisovatele je opravdu hodně náročný a přestože se nám zdálo, že jsme se ho na půl roku zbavili, ta potvora se zde zase objevila a šklebí se na nás, našeptává nám, co máme psát, ale my ho ignorujeme. Snažíme se! Bojujeme! Alespoň píšeme neskutečně otravné recenze! Doufáme, že si Vás tímto neznepřátelíme – budeme se pokoušet neustále psát. Jenže polovina z našich mozků už odpadla. Obáváme se nejhoršího – náš druh v tomhle příšerném horku brzy vymře! Zdraví Spisovaterka