Vážený pane Kuřátko,
žádám o odůvodnění, proč se k dnešnímu ránu stalo, že na chodnících města Opavy, konkrétně ulice Praskovy po Tyršovu nebylo solení proti ledovkám.
Z toho důvodu, protože jsem několikrát během dne potkala lidi, kteří se přidržovali zábradlí, a přesto padali k zemi, vás žádám o vysvětlení. Sám jistě víte, že s pohmožděninami někteří z nás pracovat nemohou (sportovci, učitelé).
Děkuji za kladné přijetí mé stížnosti.
S pozdravem
XXX YYY
S radostí oznamujeme, že popravu, která začala 4. 4. naší praktickou maturitní zkouškou a poté pokračovala písemnými částmi z AJ a ČJ a didaktickými testy z AJ a ČJ, byla ve dnech 22. 4. a 23. 4. úspěšně zakončena ústní praktickou zkouškou a posléze zkouškou z Literatury a českého jazyka, z jazyka anglického a německého a z ekonomických předmětů. Jsme úspěšně popraveni a pohřeb budeme mít 7. 6. 2017, kdy nám slavnostně ještě pogratulují ke smrti. Děkujeme za krátkou pozornost a přejeme hezký den.
Museli jsme si trochu vystřelit takhle ze začátku. :) Upřímně řečeno – za ty nervy nám to ani nestálo! Teď ještě zvládnout přijímačky na obě vysoké, abychom si mohli vybírat ze 2 škol... ale to je vedlejší, protože to hlavní máme! I přes výhružky od učitelky na Právo a účetnictví... jsme jí vytřeli zrak. Nějak... Nechala nás prostě projít, a to je hlavní. =D
V literatuře jsme zazářili s knihou Na západní frontě klid. Neumělecký text byl strašák už od počátku, ale tam jsme i naši nemilovanou učitelku okouzlili a naši TOLIK MILOVANOU učitelku, která měla hlavní slovo, jenom utvrdili v tom, proč chceme studovat dál Literaturu. Však díky bohu, že nám pomohla dotěrnými otázkami, když jsme se zasekli u jedné definice.
Ekonomika, marketing, účetnictví a právo – všechny čtyři předměty jsme z duše nenáviděli... a z Práva nás pouštěla učitelka jenom s tím, že si nás během maturity podá... a nakonec jsme se radovali za otázku z Ekonomiky!! To byl doslova balvan, co praštil o zem. Byla to opravdu rána, nepřeháníme.
Z německého jazyka, který byl jako první, jsme kupodivu strach neměli... a to jsme si všech 25 témat přečetli jenom ve 2 hodiny ráno toho dne. =D
A jako poslední předmět byla Angličtina a jak ji milujeme a měli jsme vždycky jen výborné známky, tak přišla otázka New York... a my jsme měli naprosté okno! :D Opravdu! Jak si o nás učitelky myslely, že něco víme, tak jsme je obě viděli hluboko pod stolem, jak se za nás stydí.
Takže... tolik k našemu dovršení "dospělosti". Museli jsme si vystřelit z rodinných příslušníků s tím, že jsme jim zavolali, že jdeme v září a pak jsme se rozesmáli, když začali mluvit, že je to nesmysl, tak nám hned několik osob slibovalo smrt. Takže se nakonec toho pohřbu snad i dočkáme. =D
Jsme rádi, že je to za námi, že jsme nezklamali.
Nevíme, co budeme dělat s blogem i nyní, jestli zase začneme sledovat filmy, seriály, psát povídky... to psaní určitě bude pokračovat, ale už nebudeme asi tak aktivní, jako kdysi. Kdo ví. Není všem dnům konec, ne? :)
Chtěli jsme se s Vámi podělit s naším průběhem popravy. Tak tady ho máte, ať případně víte, do čeho jdete.
Mějte se hezky, uvidíme se u další recenze/příběhu? Kdo ví. :)
"Nelze být vždy hrdina, ale vždy lze zůstat člověkem." Johann Wolfgang von Goethe
"Člověk je jako měsíc - má svou temnou stranu, kterou nikomu neukáže." Mark Twain
Opět tady máme hloupé zamýšlení se... Potřebujeme se vypsat.... Potřebujeme si poslechnout slova jiných lidí. Jak byste reagovali, kdybyste slyšeli, jak Vás někdo přímo pomlouvá a přitom ta pomluva nemá pochopitelně ani špetku pravdy? My to zatím řešíme naprostým ignorem a mlčením a čekáme, až ta daná osoba přileze
Přetvářka...? Nebo skutečnost?
Nenávidíme svou střední školu. Ano, už od 1. září v prvním ročníku... Už od počátku toho šíleného pekla jsme si byli vědomi, jací jsou lidi
Ach jo – výlet do Hradce Králové nám nijak neprospěl, jen jsme si uvědomili, jak moc ty lidi kolem nás nenávidíme a už druhý den nám poměrně dost lezli na nervy. Jedna nejmenovaná osoba – o které jsme si doposud mysleli, že je naprosto milá, hodná osoba, se neskutečně opila pod obraz a my jsme se museli jako