Spisovaterka | The City of Stories

S radostí oznamujeme, že popravu, která začala 4. 4. naší praktickou maturitní zkouškou a poté pokračovala písemnými částmi z AJ a ČJ a didaktickými testy z AJ a ČJ, byla ve dnech 22. 4. a 23. 4. úspěšně zakončena ústní praktickou zkouškou a posléze zkouškou z Literatury a českého jazyka, z jazyka anglického a německého a z ekonomických předmětů. Jsme úspěšně popraveni a pohřeb budeme mít 7. 6. 2017, kdy nám slavnostně ještě pogratulují ke smrti. Děkujeme za krátkou pozornost a přejeme hezký den.
Museli jsme si trochu vystřelit takhle ze začátku. :) Upřímně řečeno – za ty nervy nám to ani nestálo! Teď ještě zvládnout přijímačky na obě vysoké, abychom si mohli vybírat ze 2 škol... ale to je vedlejší, protože to hlavní máme! I přes výhružky od učitelky na Právo a účetnictví... jsme jí vytřeli zrak. Nějak... Nechala nás prostě projít, a to je hlavní. =D
V literatuře jsme zazářili s knihou Na západní frontě klid. Neumělecký text byl strašák už od počátku, ale tam jsme i naši nemilovanou učitelku okouzlili a naši TOLIK MILOVANOU učitelku, která měla hlavní slovo, jenom utvrdili v tom, proč chceme studovat dál Literaturu. Však díky bohu, že nám pomohla dotěrnými otázkami, když jsme se zasekli u jedné definice.
Ekonomika, marketing, účetnictví a právo – všechny čtyři předměty jsme z duše nenáviděli... a z Práva nás pouštěla učitelka jenom s tím, že si nás během maturity podá... a nakonec jsme se radovali za otázku z Ekonomiky!! To byl doslova balvan, co praštil o zem. Byla to opravdu rána, nepřeháníme.
Z německého jazyka, který byl jako první, jsme kupodivu strach neměli... a to jsme si všech 25 témat přečetli jenom ve 2 hodiny ráno toho dne. =D
A jako poslední předmět byla Angličtina a jak ji milujeme a měli jsme vždycky jen výborné známky, tak přišla otázka New York... a my jsme měli naprosté okno! :D Opravdu! Jak si o nás učitelky myslely, že něco víme, tak jsme je obě viděli hluboko pod stolem, jak se za nás stydí.
Takže... tolik k našemu dovršení "dospělosti". Museli jsme si vystřelit z rodinných příslušníků s tím, že jsme jim zavolali, že jdeme v září a pak jsme se rozesmáli, když začali mluvit, že je to nesmysl, tak nám hned několik osob slibovalo smrt. Takže se nakonec toho pohřbu snad i dočkáme. =D
Jsme rádi, že je to za námi, že jsme nezklamali.
Nevíme, co budeme dělat s blogem i nyní, jestli zase začneme sledovat filmy, seriály, psát povídky... to psaní určitě bude pokračovat, ale už nebudeme asi tak aktivní, jako kdysi. Kdo ví. Není všem dnům konec, ne? :)
Chtěli jsme se s Vámi podělit s naším průběhem popravy. Tak tady ho máte, ať případně víte, do čeho jdete.
Mějte se hezky, uvidíme se u další recenze/příběhu? Kdo ví. :)

Přetvářka...? Nebo skutečnost?

Nenávidíme svou střední školu. Ano, už od 1. září v prvním ročníku... Už od počátku toho šíleného pekla jsme si byli vědomi, jací jsou lidi

Ach jo – výlet do Hradce Králové nám nijak neprospěl, jen jsme si uvědomili, jak moc ty lidi kolem nás nenávidíme a už druhý den nám poměrně dost lezli na nervy. Jedna nejmenovaná osoba – o které jsme si doposud mysleli, že je naprosto milá, hodná osoba, se neskutečně opila pod obraz a my jsme se museli jako