Spisovaterka | The City of Stories

(líčení)

Knihovna

Během svého života jsem navštívila již mnoho tajuplných míst, avšak jen málo z nich ve mně vyvolává pocit, který mě na toto jedno určité místo stále přitahuje. Místo, o kterém mluvím, je stará budova knihovny.
Kdykoliv otevřu staré těžké dveře, doléhá na mne tajuplná vůně této místnosti, jež mě láká dovnitř. Skrze hromadu knih na mně promlouvá tolik příběhů, tolik jednotlivých hlasů, že je ani nestihnu všechny postřehnout. Tato skutečnost je pro mě mnohdy vzrušující, ale zároveň z ní sálají obavy. Některé příběhy jsou tak vzrušující, až jsou děsivé. Každým krokem či pohybem po místnosti se rozvíří oblak prachu, vznášející se a znovu klesající na hromadu knih.
Pro někoho je to jen opuštěná, tichá budova. Na druhou stranu má toto místo své vlastní kouzlo a je pro mě zdrojem nekončících příběhů jiných lidí, s nimiž trávím klidně i dlouhé hodiny dlouho do noci.

Existuje legenda, která se vypraví po celém širém Tichém oceánu. Legenda o mladíkovi, obchodníkovi, potom pirátovi Georgeovi, kterému nikdo neřekl jinak než Duch. Proč? Uměl přijít i odejít jako duch.
Ať už křičel na svou posádku: "Hýbněte kostrou, kůže líné!" nebo sám kormidloval obří obchodní loď, kterou právě ukradl, vždy měl svůj vlastní sen – o tom, že ho bude znát celý svět jako piráta.
Až jednou, když se strhla bouře a jeho posádka pirátů právě vykrádala obchodní loď, rozhodl se, že lidi na ní ušetří. Ti poté museli vyprávět o jeho "štědrosti".
Od té doby nikdo mladíka jménem Duch nedopadl.

starší články

vypnout mobilní verzi