Bylo, nebylo v jednom neznámém velkoměstě, hrnulo se plno lidí, malých i velkých, vzhůru do práce. Jen jediný zavalitý muž seděl o samotě doma a pojídal jedno sousto za druhým, hltajíc všechny drobky z talíře, ignorujíc pracující lidi. Na stole bylo všechno, po čem by Vám sbíhaly sliny; kuře, doutníky,

ZVONY NA VĚŽI ZNĺ... (Yaoi, soutěžní povídka za měsíc ČERVEN, téma: Excalibur, 1. místo)

Thomas Blake, velevážený šlechtic, se probudil v posteli s jemným povlečením, pod hlavou teplý polštář

Dovolte mi vyprávět příběh starý už pár století, přesto pořád tak krásně pravdivý. Mé vyprávění Vás dostane do nezkrocené Afriky, kde všechna fauna i flóra zde žije v souladu s pravidlem: "Ten nejsilnější přežije."
Onoho horkého, osudného dne vydala se skupinka průzkumníků z

SMLUVNÍ PODMÍNKY (Yaoi, soutěžní povídka za měsíc BŘEZEN, téma: Sex v práci, 2. místo)

Dusíš se. Víš moc dobře, jak miluješ, když se nemůžeš nadechnout. Spěcháš zpátky pod vodu, protože tam můžeš doopravdy žít. Nemáš rád zemi, nemáš rád kyslík, miluješ jen mé ruce, které tě vždy do oné chladné vody hodí, abys mohl zase dýchat. Miluješ mé ruce, protože ti dávají naději, že se budeš moci

Nikdy nechápal, co všechny tak moc lákalo k hradu lordů von Moorchestů. Každou noc mladík sedával u rybníka a pozoroval ten majestátní, avšak potemnělý hrad, kde se každou noc, celý rok, ozývala hudba, radostné hlasy se rozléhaly po celém okolí do vzdálenosti minimálně pěti kilometrů, veselící se tóny harfy, trubek, píšťal

POSLEDNÍ SVÍTÁNÍ (Shounen-ai, soutěžní povídka za měsíc ÚNOR, téma: Detektivní kancelář a případ ukradeného... 3. místo)

Nemohu na něj zapomenout – ty jeho pronikavé, modrozelené oči, ten jeho dokonalý hlas, jeho skoro dívčí rysy ve tváři... Kdykoliv na něj pomyslím, neovládnu svou vášeň. Poznal jsem ho přesně před třemi roky a 364 dny. Zítra budeme mít čtvrté výročí. Měl bych se mu zase připomenout –

Když jsme šli přeplněnými ulicemi, pevně jsi mou ruku držel. Pamatuješ ? Nepouštěl jsi ji a pevně ji drtila a chránil ve své větší. Tahal jsi mě za sebou a nedopustil, aby na mě, Tvůj velký poklad, kdokoliv sáhl; pořád ses na mě ohlížel a ujišťoval se, že se mě nikdo nedotkl nebo na mě někdo

NA SVATBĚ SE NESMUTNÍ (Shounen-ai, soutěžní povídka za měsíc LEDEN, téma: Den před svatbou, 6. místo)