Nebylo to něco, po čem by mohl pátrat. Jen tak kráčel světem, vyprávěl své příběhy, které mu vytetovala samotná příroda na ruce, a on je pak mohl zdokonalovat tím, že je předával lidem. O kom je řeč, ptáte se? Muž, jehož jméno nám všem zní v uších. Muž beze jména.

DRUHÁ: Skrytý svět

Předtím, než se jasné slunce vyhouplo zpět na oblohu, aby oznámilo dočasný konec vlády čistého měsíce, hladina řeky byla klidná, čistá, průzračná. Měsíční

PRVNÍ: Opona se zvedá

Kdesi hluboko v lese nacházelo se zde území, které podle pověstí, legend a pravidel celé země náleželo rodu Guerre de Nuitt, jenž byl stejně známý, ba možná i známější,

Pamatuji si jasné nebe. Tak čisté a překrásné, že jsem nikdy nespatřila nic tak nádherného, připomínalo otevřenou náruč Pána Boha, který se na mě usmíval z vysoko posazeného křesla a mile mě vítal, aby mi oznámil, že je zde další den, který mohu žít s radostí na tváři a s klidem v srdci. Bylo to nebe, které

Táááák a s pravdou ven. :) Po včerejšku jsme se trochu zamysleli a tohle z nás vylezlo.. Že by nás to chytilo a my to dokončíme...? Nemyslíme si.

________________________________________________________________________________________

Aneb když nás napadlo psát během poslouchání soundtracků, které už nemůžeme najít :( takže tento příběh zůstane pravděpodobně nedokončen, přesto se s Vámi o něj chceme podělit. :)

________________________________________________________________________________________