Rozběhla jsem se do svého pokoje, kde jsem hledala Anzohovu kartičku. Vesele jsem si ji odškrtla, že jsem ji splnila. Prohlédla jsem si Anzohovu a Damadovu. Uložila jsem je obě do

KAPITOLA DESÁTÁ: Nenechávej mě vzadu

      Mateřskou lásku v sobě rozhodně nezapřela ani přes

KAPITOLA DEVÁTÁ: Stojím za tebou

      Teta popadla koště a začala se za nimi hnát. Křičel po nich,

KAPITOLA OSMÁ: Pokud to pro tebe tolik znamená

      Rozhodla jsem se, že se pokusím na něco přijít.

KAPITOLA SEDMÁ: Strach ti umlčel hlas

      Společně jsme čekali, až Anzoh skončí, abychom ho mohli

KAPITOLA ŠESTÁ: Obejmi mě, až nebe spadne na zem

      S následující hodinou, osmi hodin ráno,

      Řidič náhle prudce zastavil, aby odbočil. A schránka byla skoro před námi. Zakřičela jsem, když mě teta stáhla na sebe a sama se opřela o Pivaka. Všichni se opřeli, div Jiank zezadu nesletěl.

KAPITOLA PÁTÁ: Slib vepsaný v ruce

      Když se Jiank konečně vrátil, všimla jsem si, že má ruce

KAPITOLA ČTVRTÁ: Jste sourozenci

      Jak se mohli všichni smát?! Copak jim nedochází, že smícháním několika šampónům mohlo dojít

KAPITOLA TŘETÍ: Když všichni odejdou...

       Měl pravdu. Bylo mi divně! Vstala jsem a zatočila