Pratchett se smutně podíval na místo, kde kdysi stávalo jeho auto, a Nicolas mu sebral cigaretu z pusy se slovy, aby si pohnul. Pratchett

V místnosti bylo pořád ticho. Hodiny tiše tikaly, zatímco se minutová ručička znovu posunula. Jako první to ticho prolomila Elizabeth se slovy, že by se měli prospat. Její bratři tiše seděli naproti sobě a zírali do země, spíše do prázdnoty před sebou. Oba bez duše

Salieriho slova se jen časem potvrdila. Litovali toho, že odmítli jeho nabídku, ale pořád měli svou vlastní svobodu. Roky ubíhaly a oni si začali uvědomovat, že jsou čím dál známější. Dokonce i Lucky Luciano s nimi ukončil veškeré vztahy poté, co si spojil onu nevyřešenou loupež s jejich

Elizabeth se blížila k telefonní budce a rozhlížela se kolem, aby kontrolovala okolí. Přesně tak, jak jí Artur říkal, aby udělala předtím, než vejde dovnitř a bude o to obezřetnější. Jakýkoliv zvuk upoutal její pozornost. Konečně se v ní zavřela a přitiskal

Pratchett přešel ke kabince s telefonem a ujistil se, že ho sourozenci nemůžou slyšet, zatímco vytočil číslo, které si předtím opsal z telefonního seznamu. Když šel Nicolas obstarat nějaké jídlo, on si zašel zjistit číslo Lucky Luciana. Rozhodl se, že nebude čekat, až si jich onen velký

Pratchett jen trochu zvedl víčka a nakonec si povzdychl. Takže na to přišel sám, jaká škoda. To, co si přál utajit ze všeho nejvíce, nakonec prasklo jako příliš nafouknutý balónek na oslavě, která se stejně nevydařila, a tak toho balónku škoda rozhodně nebyla.

Nicolas se díval chladnýma očima na své rodiče, kteří spokojeně spali jeden vedle druhého. V ruce držel otcův meč, který si objednal, aby se s ním chlubil na příštím plese. Už se s ním nepochlubí

Tehdy bylo všechno jinak. Tehdy se mohli čtyři sourozenci vesele smát a nemuseli se starat o to, co se děje kolem nich.

Artur pomalu kráčel kupředu, díval se Salierimu přímo do očí a chvilkami očima pozoroval muže, kteří se vynořovali zpoza sloupů, kolem něj, zatímco se musel trochu usmívat. Bylo to tak prosté a on si nad tím lámal hlavu takovou dobu. Zastavil se nedaleko

Pohřben pod konstrukci velkého domu zanadával Nicolas na Pratchetta, že měli zdrhat. Najednou vyletělo několik kovových tyček nahoru a Nicolas se poškrábal na hlavě. Rozhlédl se kolem a ptal se, který idiot