Strana čtrnáctá

"R-...Resone?" zašeptal Noir tiše, zatímco se díval do chladných temně fialových očí muže před sebou, který na ně mířil zbraní a jeho pohled jim jasně

Moc se omlouváme, že dnešní kapitola je takto krátká, ale příští kapitola bude poslední, takže Vás musíme zase navnadit, abyste byli schopni vytrvat a těšit se na další díl, na kterém se už pracuje. Zdraví Spisovaterka

_________________________________________________________________________________________________________________________________

Strana dvanáctá

Duisa se rychle vzdálila od osoby v kabátě a trochu polekaně ji sledovala. Nemohla uvěřit svým očím, přesto se ho však zeptala, jak je možné, že

Strana jedenáctá

Vydali se kupředu, sotva hodiny na věži odbily půlnoc. Semme byl schopný chodit, proto jeho prosba na Leonoru byla, i přes velký nesouhlas

Strana desátá

Zatímco začalo pozvolna sněžit, Leonora klečela na zemi a nebyla

Strana devátá

Stáli před svým dílem. Dívali se nahoru. Zahalené tváře lidí, jejíž hlavním znakem byl právě rudý šátek kolem krků. Okolo nich prošel muž, kolem

Strana osmá

Hodina uběhla neuvěřitelně rychle.

Strana sedmá

Leonora dalšího večera probudila Noira tím, že mu nejdříve otevřela okno a pak ho polila studenou vodou, takže při spojení chladnou vodou na pokožce v nasáklém oblečení a chladného větru zvenčí a sem a

Strana šestá

Když byly výsledky Noira a Leonory prohlášeny za úspěšné, nechali je oba jít se slovy, že by měli raději ještě chvíli zůstat, kdyby se jim v mozku

Strana pátá

Pár nocí uběhlo v naprosté tichosti, Sterm si osobně vyžádal mluvit s Leonorou a Noirem. Hned po onom představení, kterého se zúčastnili v podstatě náhodou, je zavedl na ošetřovnu a s rozkazem,