Pohled Kasumi:
Kasumi ležela v lůžku a tiše se dívala do stropu. Jakou má naději na záchranu? Na život, jako takový? Sestřička k ní každý den chodí, ale jí samotné se nezdá, že by se nějakým způsobem zlepšovala.
Ve třídě se zničehonic ze mě stal hlavní důvod všemožných debat. Přestože jsem chodil přímo kolem osob, které o mně mluvily, ani je to nepozastavilo, aby rozebíraly, zda jsem to byl skutečně já v televizi na místě činu dvou mrtvých, nebo to byl někdo mně hodně podobný. Holky si neodpustily poznámky, že to bylo statečné
V úterý ráno jsem ležela v posteli a čekala, až bude vhodná chvíle probudit a následně zavést mé bratry do školky a doufat, že vydrží zůstat vzorní, jako včera. Pořád jsem se však v mysli vracela k tomu, co mi včera pověděla včelí královna, slečna dokonalá. Určitě
Váhavě jsem polkl a podíval se na černou obrazovku, kde se odrážel můj obraz. Bylo mi jasné, že toho využijí, ale až takhle...? Ohrozil jsem Patrickovu práci. Kdybych tam nešel, našel by oběšence on a měl by trhák. Nyní v tom jede se mnou. Seděli jsme delší dobu v naprosté tichosti. To ticho
Ano, světe! Slyšíš dobře! Mučíš nás! Každý den! Každý den si s námi pohráváš, házíš nás dohromady do jednoho pytle a vyžíváš se, když nám můžeš ublížit. Ach, světe, budeme k tobě upřímní - jsi horší, než lehká žena! Než nějaká kurtizána, která se tak ohavnou prací musí živit, aby vůbec přežila!
Ozářil mě další blesk, který mě málem oslepil a přiměl zakrýt si tvář. Patrick se rychle dostal ke mně a zakryl mi obličej, nechávajíc svůj fotoaparát viset na krku. Co se to dělo? Zvuk dalších a dalších fotoaparátů mi napověděl, že si mě všiml nejen Patrick, ale také
Za bujarého veselí zdravíme Vás,
múzy, jež ovládáte čas.
Vyslyšte náš hlas, slyšte naše
prosby, zatímco skončíme haše-
ní vašeho vzácného plamene,
upustíme od Vašeho kamene.
Slyšte naše hlasy, Vy líbezné dámy,
víme, že nechcete toulati se samy,
putujme
Zdroj: Google.com
Nemohl jsem myslet na nic jiného, než na to, co se stalo. Seděl jsem na posteli s notebookem na kolenou a prohlížel si obraz Madony ve skalách, který byl nalezen u mrtvého muže. Prohlížel jsem si místa, kde jsem předtím zahlédl nažloutlé skvrny. Co tím chtěl pachatel naznačit? Jejich ruce vypadaly
Zdroj: Google.com
Bylo mi to jasné – jsem naprosto v háji.
Přimhouřil jsem oči, abych podrážděné zornice ušetřil trápení z prudkého světla, a zvedl ruce, jak mi bylo řečeno. Jsem naprosto v háji. Jak jim budu vysvětlovat, že jsem zde byl úplnou náhodou? Ano, Alexi, tito pánové
Pohled Ryuunosukeho:
Ryuunosuke pomalu otevřel oči, avšak okamžitě je prudce zavřel, protože byl málem oslepen prudkým bílým světlem
Z mého mobilu vycházely pomalé, až uspávající tóny, které se snažil hráč na housle co nejvíce procítit. Hezky pomalu a ladně klouzal tehdy smyčec po strunách, aby vydávaly tak překrásné, tak svůdné noty, aby chytily každé posluchačovo srdce a přiměly ho, aby jen jim věnoval svou plnou pozornost.
Zase jsem přišla pozdě do školy. Všichni na mě civí. No jo – jsem jim pro smích, jako vždycky... Holka s dvěma zapletenými culíky, s brýlemi na nose, zamlklá, divná, jimi nepochopená, milující knihy. Nechápu, proč bych se měla měnit? Abych se jim líbila? Není
"Nepamatuji?" zeptal jsem se ho zaraženě, zatímco jsem na něj hleděl. Zná mě snad? Neměl jsem moc času nad tím přemýšlet. Určitě si ze mě jenom vystřelil, nebo si mě s někým plete. Je nemožné, vyloučené, abych se znal s kým, jako je zrovna on. To je přece
Kasumi se rychle posadila, když se jí skrz hrdlo prodíral další dusivý kašel, kvůli jejím nemocným, skoro až zničeným plicím, které díky tomu začaly bolet o to více. Když konečně kašlat přestala, vzdychla a pomalu si lehla zpět do postele.
"Kéž
Seděl jsem na sedačce a mačkal jednotlivá tlačítka na ovladači. Ani jsem neposlouchal, nebo nepozoroval, co se v té zářivé bedně dělo. Mé oči se plně soustředily na jen jedinou věc – spatřit ho. Jsem maniak? Ale kdeže! Už byl čas, aby se zase objevil na jednom z těch pochybných kanálů,
1. Byli jste drzí k učitelům ve škole?
No, ano i ne – jeden si to zasloužil, protože to byl Blbec! (velké B je tam
Zdroj: Google.com
Zdroj: Google.com
Když si pomyslíte barvu...
_____
Červená krev
Modré nebe
Zelená tráva
Žluté kuře
Hnědá kachna
Oranžový pomeranč
Růžová guma
Fialová modřina
Černá noc
Bílý sníh
Šedá myšička
KAPITOLA SEDMÁ: Věř ve zpěv dětí
Domů jsme jeli pomalu. Pelter vypadal na okamžitý kolaps a následnou smrt. Nikdy jsem ho takhle zlomeného
Ano, čtete dobře! I my jsme se zamilovali! Tentokrát je to do této úžasné písničky od Paramore.
Zdroj: Google.com
Zdroj: Google.com
Název:
Po dlouhé době jsme tady s novou povídkou! Vypráví nám příběh mladého studenta, který ztratil paměť a nemůže si vzpomenout, kým ve skutečnosti byl. Vše, co o sobě ví, má z občanky nebo od druhých. Přesto ho něco neustále přitahuje k reportérovi
Zdroj: Google.com
Zdroj:
Zdroj: Google.com
Aneb jak rádi porušujeme pravidla vždy a všude! :)
-----
1. Tvoje vlasy? Šeredné
2. Oblíbená věc? Kniha
3. Sen z minulé noci? Noční můra
4. Oblíbené pití? Minerálka
5. Vysněné auto? Žádné
6.
Zdroj: Google.com
Zdroj: Google.com
10. KAPITOLA: Spi a sni sladce
Daisuke se zmateně probudil sám v posteli.
Rozhlédl se kolem sebe. Nikde Kazukiho neviděl. Slyšel tichý hluk.
Vstal z postele.
Vešel do kuchyně a zaraženě hleděl před sebe.
Viděl