"Neboj se, že bych se nestrefila," poznamenala Victoria pobaveně a šílenství jí z očí doslova vyskakovalo. Polonius jen poznamenal, že by mu měla vykat, to už však Victoria málem pavučinu roztrhala a tím si získala Poloniův obdiv. Pochválil
Kapitola devátá: Potlačená nenávist
Ozvěny
Když se probudil, neměl ponětí, kde se nachází. Jediné, co si pamatoval, byla jen silná rána do hlavy předtím, než omdlel. Pamatoval si také pach kouře a zvuk praskajícího dřeva v ohni. Když se probudil, bolela ho celá hlava a jen stěží dokázal
Stejně, jako by se měly vyprávět příběhy obyčejných lidí, dovolte
"Na Fialovém je něco zvláštního." řekl Moses a ostatní se na něj zmateně podívali. "Přestože tvrdí, jak vás všechny nenávidí, z neznámého důvodu vám však
Když se probudila, hlava jí ještě třeštila od posledního zákazníka, který se dal na odchod přibližně před hodinou a stihl přitom zbořit drahé hodiny s kyvadlem, což jí pochopitelně strhnou
Dopis osmnáctý
Muž na Resona vycenil zuby.
Wretch a ostatní se mezitím pomalu přiblížili k ženě. Sotva se však dostali pod pavučiny, Will je všechny rychle zastavil masivní rukou. Ukázal jim, aby byli potichu. S polekaným výrazem pak ukázal na jednotlivé díry ve stromech. Wretch vykulil oči a nic neříkal. Victoria
Fialový se zastavil. Podíval se za sebe na klikatou cestu, kterou došel až sem. Pohlédl před sebe. Vlci na něj zle vrčeli a vyhrožovali mu tesáky, že ho dál už nepustí. Poklidně
Dopis sedmnáctý
Reson se provokativně ušklíbl.
Dopis šestnáctý
"Co tady děláš?"
(v hlavních rolích = D+T+V+K+W)
(po příjezdu na hotel okolo 22 hodin)
Po menším nedorozumění s Richardem se nakonec skupinka, nyní čítající čtyř lidí, rozhodla, že se vydá kupředu, na což jim Richard jen řekl, že nedaleko odsud viděl hráz, kde by mohla být pitná voda. Victoria jen nahlas zavzpomínala, že kolem ní také včera utíkala. Wretch
Bylo to tak veselé, až jsme plakali.
Bylo to tak smutné, až jsme se smáli.
Kapitola osmá: Sponzoři mění názory
Žena křičela. Kde
Dopis patnáctý
Kdysi dávno, než si tento příběh pamatuje, než vznikl tenhle brk, kterým nyní píšeme, než se objevil pergamen, který svíráme v dlaních,
Když Wretch otevřel oči, hned je zase zavřel před přímým světlem slunečních paprsků, které mu doléhaly přímo na oči. Musel si zakrýt tvář a posadil se. Will nikde nebyl. Okamžitě vstal a rozhlédl
"Tuhle skutečnost odmítám." řekl Fialový a pomalu šel k okraji lesa. "Pokud to znamená, že když je zabijeme všechny, dostaneme se do E, tak je klidně
Dopis čtrnáctý
Uběhlo mnoho dní.
"Hurá, jedeme do Prahy!"
Vězte, že tohle ani za mák nekřičíme. Spíše bychom rádi zůstali doma v teplíčku, mimo velký
Dopisy jasně zazářily bílou barvou a snad pohltily oba muže, zatímco zůstali stát na místě. Když se Wretch podíval kolem sebe, byl zase v bílé místnosti a nikde nikdo nebyl. Pomyslel si, kde je, a sotva pohlédl zase před sebe, vykulil oči
Kapitola sedmá: Kdo nakonec zvítězí?
Rok 2015. Krvavé
Ráno ho neprobudily sluneční paprsky, ale otravný budík. Muž s delšími světlými vlasy se rozehnal pěstí po budíku, který jednou ranou odrovnal a shodil z malého nočního stolu. Trochu zavrčel, že nehodlá vstávat až tak brzo, a převalil se na záda. Světle modrošedé
Dopis třináctý
Jakmile vítr ustál, rychle se rozběhli pryč.
Noir se díval za zlomyslnými hlubokými hlasy, které
Když se konečně zastavil, díval se před sebe, přímo před ním ve vzduchu zlehounka poletoval krémově bílý květ s tmavě růžovými pruhy kolem středu. Nastavil ruku před sebe. Už to vypadalo, že mu do ní kvítek
Asi tak o půlnoci se ozval alarm a věci se rozbily. Bílá vesele zavrčela a utíkala pryč. Smála se, jako maniak, strhávala všechno a všechny na zem, nepoznávaje ani přítele
Dopis dvanáctý
Noir se nakonec probudil, jako poslední osoba v domě; Alice už dávno pobíhala po kuchyni a připravovala snídani, zatímco Reson ani Rhein ze svých pozic z předchozích hodin nevstali,
Když se konečně vzpamatoval, podíval se doleva. Plno stromů bylo prapodivně rozmístěno přes cestu. Pokud to vůbec kdy byla cesta,
Kapitola šestá: Až všichni popadají k zemi
Černá se probrala. Zmateně zamrkala
Dopis jedenáctý
Noir pomalu kráčel vedle Alice, která se usmívala a zdravila lidi kolem. Všichni jí chválili ony zkrvavené vlasy, které v záři lampiček a svíček překrásně zářily, jako pravý oheň, na což
Sotva si to pomyslel, daleko před ním se objevilo jasné světlo; malá bílá díra. Hned se k ní rozběhl, přestože se mu zdálo, že se mu díra snad pořád vzdaluje nebo že on utíká na místě. Div nespadl na zem, natáhl k malé díře před sebou ruku snad ve snaze
Země se zatřásla. Moses vzhlédl a sledoval kameru, která před nimi vybouchla. Prudce se
Dopis desátý
Nepamatoval si, že by se v jeho životě stalo něco podobného.
Mírně
2. Kapitola: Takhle chutná život?
Jeho